Svaté pole Lubartovské.
(10. máje 1831.)
Jak je živo na hřbitově –
Z mnohého krev teče těla:
Jakoby to mrtvým v hrobě
Nový život dáti chtěla.
Krev tekoucí – plyneš, hyneš –
Červená se tebou tráva – –
Jaký osud tvoje perle
Rozdrobené očekává?
Částka teče k mrtvým otcům,
Jakoby jim chtěla sdělit,
Že se stará polská rána
Nechce dosaváde scelit.
Částka teče ze hřbitova
Blízké role ovlažujíc:
V potravu se pozůstalým
Vlasti synům proměňujíc.
Částku slunce v sebe ssaje
A ji zdvíhá do výsosti: –
Aby Bohu žalovala,
Jaká bída v pozemskosti! –
401411
Ha hřbitově Lubartovském
Hrstka Poláků se brání –
Marné všechno udatenství,
Marné všechno vzdorování.
Lesňowski jak Leonidas
S lidem svým chce zahynouti –
Můžeš-li též zastaviti
Rusa na osudné pouti?
l přes polský hřbitov letí
Černý ruský orel k cíli – –
Polokrytý z mrakův hlídá
Měsíc – – čili orel bílý! –