Svaté pole Lubartovské.

Vincenc Furch

Jak je živo na hřbitově – Z mnohého krev teče těla: Jakoby to mrtvým v hrobě Nový život dáti chtěla. Krev tekoucí – plyneš, hyneš – Červená se tebou tráva – – Jaký osud tvoje perle Rozdrobené očekává? Částka teče k mrtvým otcům, Jakoby jim chtěla sdělit, Že se stará polská rána Nechce dosaváde scelit. Částka teče ze hřbitova Blízké role ovlažujíc: V potravu se pozůstalým Vlasti synům proměňujíc. Částku slunce v sebe ssaje A ji zdvíhá do výsosti: – Aby Bohu žalovala, Jaká bída v pozemskosti! – Ha hřbitově Lubartovském Hrstka Poláků se brání – Marné všechno udatenství, Marné všechno vzdorování. Lesňowski jak Leonidas S lidem svým chce zahynouti – Můžeš-li též zastaviti Rusa na osudné pouti? l přes polský hřbitov letí Černý ruský orel k cíli – – Polokrytý z mrakův hlídá Měsíc – – čili orel bílý! –

Patří do shluku

polák, polský, maďar, maďarský, uhersko, srb, uherský, varšava, rus, polsko

46. báseň z celkových 288

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Marná oběť. (Vincenc Furch)
  2. Dumka. (Vincenc Furch)
  3. Kosa polská. (Vincenc Furch)
  4. DOBOUŘILA DĚLA... (Jan Evangelista Nečas)
  5. Návrat. (Vincenc Furch)
  6. V mém srdci je už mrtvo tak, (Jan Neruda)
  7. 250. Tam se v Bruně ve hrob uložilo (Jan Kollár)
  8. NAPOMENUTÍ OTCOVO. (Václav Jaromír Picek)
  9. LXXV. Chudáčkové! Jak se báli (Jan Duchoslav Panýrek)
  10. Polskému národu. (Václav Šolc)