ONA SE NENAŽRALA!
„Nad vesnicí Sandepao,
toho dne a toho času,
nepatrný boj byl sveden
mezi Japonci a Rusy.
V této bezvýznamné bitce,
které ovšem ani nelze
přikládati žádné váhy,
padlo pouze třicet mužů.“
Do „Národní Politiky“
ondy vhlédnuv, přečetl jsem
náhodou tu krátkou zprávu.
Třicet mužů... Pouze třicet...
[84]
Nepatrná, malá bitka,
které – u všech tisíc hromů –
nelze přikládati váhy...
U všech hromů! Ještě jednou,
ještě stokrát tisíc hromů!
Zde jen člověk beze srdce
dovedl by klidně mlčet,
dovedl by nezakleti...
Třicet mužů padne v boji,
třicet lidí, pro nic, za nic,
třicet zdravých, mladých lidí,
ale naší „Politice“,
bestii té krvelačné,
ještě je to málo, málo,
ona řekne „pouze“ třicet,
ona řekne, že to „malá,
bezvýznamná“ jenom bitka!
U všech ďáblů, jaká šelma
krvelačná, nenasytná,
skrývá se v tom podlém chřtánu,
který pozřev třicet lidí,
ještě mlsně otvírá se,
ještě lačně ukazuje
zkrvavené svoje dásně...?!?
U všech ďáblů, co že je to
za bestii krvelačnou,
která pozříc třicet lidí,
[85]
mlsně jenom utře tlamu,
jako by těch třicet lidí
bylo desert po obědě...?!?
Co že je to za bestii?!?
To je první český žurnál,
to je naše „Politika“...
[86]