IV.
Stojí topol v šírém poli,
Stojí topol v šírém poli,
V dálné Ukrajině –
Odpočívá krásná dívka
Ráda v jeho stíně.
Den se mračí – bouř se strhla,
Topol vyvrátila –
Řeka topol vyvrácený
V dálku odplavila.
Rostl já jsem jako topol
V krásné Ukrajině;
Sedávala milá dívka
Ráda na mém klíně.
97
Bouř se strhla – unesla mě
Z vlasti dál a dále –
Bouř mě nosí po krajinách
Semtam neustále.
Touží dívka po topolu –
Za dívkou já hořím –
Tesknotou ach po domovu
Div se neumořím.
Řeka topol nezanese
Zpátky v Ukrajinu:
Zdaž i já ach vzdálen vlasti
V cizém kraji zhynu? –
O myšlénky mračnotemné,
Duši mou halíte,
Jak krkavci nad bojištěm
Ve mně se jevíte – –
Avšak já jsem kozák pravý, –
Duch můj se neleká –
S Bohem! dívko – Ukrajino! –
Staň se, co mě čeká. –
98