VI.
My jsme zahradnici
My jsme zahradnici
V podunajském kraji –
Pod kopitem našich koňů
Růže vykvétají.
Růže, jak se rdíte,
A jak se kouříte,
Běda, běda každé zemi,
Kde vy se jevite.
My jsme hudebníci,
Z dálky cestujeme,
Přede sesnutím Uherska
Zpěv mu věnujeme.
101
O hlasité znění,
Ty jsi děsné hřmění,
Hudbo, toužíme už sami
Po tvém dokončení!
Hej my jsme rybáři,
Loviti umíme
Udicemi a sítěmi,
Zde se vyznačíme.
Přes Uhersko celé
Táhneme své sítí –
Ha rybyčky, nemůžete
Nijak nám ujíti.
Hej my jsme myslivci –
Litou zvěř honíme,
Bohdejž ze Slovanských krajin
Vlky vyhubíme.
Hej to je běhání,
Marné vzdorování –
A pak co jen pata stačí,
Haha utíkání!
102
A my jsme hvězdáři,
Hvězdám rozumíme,
Velkou krvavou kometu
Na nebi vidíme.
Arciť světu hrozí
Kometa bloudící – –
Ale je to hvězda lichá
Už shasínající.
Hej my jsme kozáci,
Veselí junáci,
Přitáhli jsme do Uherska
V hejnech jako ptáci.
Máme jako čápi
Špičaté zobáky –
Haha, bude pamatovat
Maďar na kozáky! –
Mikuláš nás poslal –
Mikuláše znáte,
Haha, strach před Mikulášem
Od dětinství máte.
103
Slyšte naše zvony,
Slyšte hromy naše –
Budete zpomínat na nás
A na Mikuláše!
104