POLEDNE VĚČNÉ SMRTI.

Josef Müldner

POLEDNE VĚČNÉ SMRTI.
Po břehu mojemoře kráčím sám. Vše modra úsměv žhavý. – Tak jednou, v dětství, vzpomínám, že šel jsem usměvavý. Týž volný vzduch snad dýchal jsem v své pohádkové tiši. Tehdy jsem ovšem byl jen dítětem. Dnes zdá se mi, že znovu volně dýši. A v bázni své se skláním ku zemi, jak neslyšel bych nikdy lidské bědy hřmíti, ač vím, že každá z vln smrt nese mi, a že v té zkázy věčno žhavé slunce svítí. 22

Kniha Ztroskotání (1903)
Autor Josef Müldner