XVI. Má paní tajemná, už pestří se mi květy,

Lila Nováková

XVI.
Má paní tajemná, už pestří se mi květy, Má paní tajemná, už pestří se mi květy,
jež poslala jste, samoty mé na oknech. Ten vzácný dar jsem hodlal nechat bez odvety, když beze slov jste poslala ho v dnech, kdy čekal jsem, že o vašich mi rysech poví, o kouzlu očí podobizny list. Pak přišly květy, – dárci k poutníkovi, z nich úsměv váš i vůni duše mám si číst? Čtu. Úsměv barvami plá, dětské oči máte. A duši proměnnou, jak květu vzhled. Jak život můj dřív, tak teď vůní květů zadýcháte čtyř smutky stěn a hrstku knih – můj svět. 35

Kniha Vatra na horách (1914)
Autor Lila Bubelová