XXXVI. Dech života v mé samoty zavál květ bílý,

Lila Nováková

XXXVI.
Dech života v mé samoty zavál květ bílý, Dech života v mé samoty zavál květ bílý,
prostý a vonný, duši pokornou. Dvě sladké oči v šeru dní mi zasvítily, a děvče srdce vroucího mi dává náruč svou. To cítím plně teď, co kdysi psala jste mi: zrát zbožně tomu, kdo chce všechno dát. Mé bludné kořeny zastavily se teď v pevné zemi a počly mízu života z ní, svaté, ssát. 70

Kniha Vatra na horách (1914)
Autor Lila Bubelová