Přišla jednou teskná tucha v sivých mlhách v ňadru mému,

Jiřík Luděk Moravský

Přišla jednou teskná tucha v sivých mlhách v ňadru mému, zaplakala, zašeptala, že je pro mne konec všemu. Zaplakala, zašeptala... že i srdce bít se bálo, jak by mohlo pro někoho tady štěstí být tak málo... Odešly mi z duše jiskry, zůstala má lada holá, a z těch troudů opuštěných žádný se jich nedovolá. Přišla jednou teskná tucha, hrstku tÓnů v píseň vtkala. Moje láska v hrozném tichu usedavě zaplakala...

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

176. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Národní píseň. (Karel Babánek)
  2. NOCTURNO. (Hugo Kepka)
  3. Malý román. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  5. UTAJENÉ SLZY. (František Soldan)
  6. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)
  7. JÁ Z BOLESTI VYROST A MILOVAL... (Antonín Sova)
  8. NAD PRÁZDNOU KOLÉBKOU. (Ferdinand Tomek)
  9. JSEM JAKO ŽEBRÁK TEN... (Zikmund Winter)
  10. NÁVRAT. (Josef Václav Sládek)