JSEM JAKO ŽEBRÁK TEN...

Zikmund Winter

Svou hlavu opřít si zaplakat vyzpovídat(J6f) přec srdce citlivé nemůže komukoli(J6f) V mé smutné samotě na loži utrpení(J6f) to jedno z všeho nejvíce mě bolí(J5f) Že když se zaplakat chce blízkého rámě není(J7m) že ruky již bych stisknouti moh není(J5f) ni rtů jimž přenesl bych stesk svůj v políbení(J6f) A přec ta potřeba ta touha roste ve mně(J6f) čím v srdce mé víc utrpení lehá(J5f) čím víc se kolem mne jen chlad a výsměch šíří(J6f) Leč nikde porozumění ni soucítění něha(J7f) Snad přítel lásky Oh jak zlé je žití(J5f) Každý jen sebe zná a své jen rány cítí(J6f) Jak země jiné skladby s jinou gravitací(J6f) tak přítel zmužnělý v proud žití jednou schvácen(J6f) družného dětství sféře čím dál víc se ztrácí(J6f) Pak svůj jen život žije vlastní sféře vrácen(J6f) kol svého Slunce pozorně se točí(J5f) svět jiných oblastí ztráceje s mysli s očí(J6f) A lásky oh ty dávno jiné v dáli(J5f) pokud že vůbec byly milenkami(J5f) ne pouze ženami jež času větry svály(J6f) v náruč jen náhodou ty lásky dávno(J5f) s jinými zájmy city myšlenkami(J5f) se jiným ženami neb milenkami staly(J6f) Ne nemám nikoho kdo pohladil by hlavu(J6f) když těžká skloní se v rtů trpkém usmívání(J6f) ne nemám nikoho k němuž bych beze studu(J6f) moh vyslat upřímný a teplý pohled ani(J6f) Od srdcí opuštěný tak tu nyní stojím(J6f) nemocný tvor své samoty se bojím(J5f) Oh jak to pomyšlení pocítění zebe(J6f) Nikoho nemít jenom sama sebe(J5f) Kdo vypoví můj všechen trud mou muku(J5f) Jsem jako žebrák ten jenž hořce zaplakal(J6m) když přišel pes a olízal mu ruku(J5f)

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

720. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SAMOTA. (Karel Babánek)
  2. Snění. (Bohdan Kaminský)
  3. Přišla jednou teskná tucha v sivých mlhách v ňadru mému, (Jiřík Luděk Moravský)
  4. DOLORES (František Odvalil)
  5. JÁ Z BOLESTI VYROST A MILOVAL... (Antonín Sova)
  6. UTAJENÉ SLZY. (František Soldan)
  7. OPUŠTĚNÝM. (Alois Škampa)
  8. Rozloučení. (Augustin Eugen Mužík)
  9. V náladě večerní. ( K. Egor)
  10. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)