Všude, všude hledával jsem, pro co není v řeči slova –

Jiřík Luděk Moravský

Všude, všude hledával jsem, pro co není v řeči slova – Všude, všude hledával jsem, pro co není v řeči slova –
tisíckráte nenašel jsem, tisíckrát jsem hledal znova. Trny ruce rozedraly, po tmavé jsem cestě tápal, všechny údy mrazem zkřehly – ale zahřál duše zápal. Nyní jsem se zklamán vrátil ve svém smutném mládí stár, když mé hvězdy vypršely, když mi v duši shasl žár...
Na cestách jsem slzy našel, našel mnoho – mnoho bolu a ten ocún, jejž jsem potkal, ten se vrátil se mnou spolu, usadil se u mé duše, nad ní svoje listy sklání – a co při tom všechno cítím, není – není k vyzpívání. Teď mi kvete violově, kde jsem břečťan růsti zřel – co jsem všude – všude hledal, to jsem nikde nenašel... 23