Má oběť marna jest a marno vše, co zpívám...

Jiřík Luděk Moravský

Má oběť marna jest a marno vše, co zpívám... Mé žertvy uhasly, jež za nocí jsem vznítil, tma v háji krčí se a do prázdna se dívám, kdy měsíc uhasl, jež hvozdem žití svítil. O stupně chrámové jsem rozbil svoji hlavu a bolem roztrhal jsem celé roucho svoje, a když jsem bojoval kdys proti stínů davu, já marně podnikal jsem vždycky svoje boje... Teď na mém oltáři juž každý kámen studí a v chrámu děsno je, kde had se plazí travou. Jen časem netopýři u klenby se budí, když roje vzpomínek mi táhnou těžkou hlavou. Na stupních sedávám a divoké sny mívám. Tu schoulen čekám jen až srdce mé se stiší, když marna oběť má a marno vše, co zpívám... Já kněz jsem nešťastný, jejž nikdo nevyslyší...

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

654. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Básník. (Vratislav Kazimír Šembera)
  2. JSEM BLUDNÝ DON QUIOTE. (Karel Babánek)
  3. AD TE, DOMINE! (František Kvapil)
  4. OHEŇ. (Otakar Theer)
  5. Včelky se v hlavě mé rojí. (Josef Holý)
  6. Poslední chvíle. (Adolf Brabec)
  7. MOJE ZPĚVY (František Cajthaml-Liberté)
  8. PSÁNO PO SNU, V NĚMŽ SE MI ZDÁLO, ŽE JSEM OSLEPL. (Antonín Klášterský)
  9. V neklidné noci. (Jaroslav Vrchlický)
  10. ***   Roztálo srdce v ohni vášní (Vladimír Houdek)