V kraj sesmekly se dlouhé stíny steré

Jiřík Luděk Moravský

V kraj sesmekly se dlouhé stíny steré V kraj sesmekly se dlouhé stíny steré
a míjel den, tak volně, dlouze míjel. Do dálky šeré pták zmlklý hleděl a svět smutno vpíjel, to divné smutno večera.
Pruh louky pod strání mne vůní lákal... Pták zkusil, jak by zalkat uměluměl, a v houští plakal, a potok roklí přes kořeny šuměl to divné smutno večera. Kvetoucí hloh se zasvit temnou strání... Kraj smutno ssál a všechno v šeru snilo. Já v zadumání v kraj hleděl jsem a v ňadra se mi lilo to divné smutno večera. 29