Kraj bílý táh’ se v nekonečno a všude ležel třpytný sníh,

Jiřík Luděk Moravský

Kraj bílý táh’ se v nekonečno a všude ležel třpytný sníh, Kraj bílý táh’ se v nekonečno a všude ležel třpytný sníh,
a časem vítr ze závějí prach sněhu v bílý oblak zdvih’.
Po cestě v sněhu zabořené vůz kolísavě, tiše jel a v zadu rakev černala se a v předu kočí pustě klel... Bič vystřík jasně křehkým vzduchem a zavinul se jako had – pak vzkřiknuv něco v pružnou zimu zas v zašustění rychle spad. Kraj bílý táh’ se v nekonečno, vůz pomalu se hýbal v před a časem vítr ze závějí prach sněhu v bílý oblak zved... 30