Byl jsem jak větévka bez květů

Jiřík Luděk Moravský

Byl jsem jak větévka bez květů tušící matně jen podletí v době, kdy na tisíc ptačátek o lásce zpívat se rozletí. Zpívala ptáčata ve světě – ozvěna v srdci mi zvučela. A to již poprvé v poupatech bohatě láska mi pučela. Nebránil jsem se... Cítil jsem v ňadrech jak bohatě vyhání – vždyť tenkrát neznal jsem zármutku, neznal jsem bolu, ni zklamání. A tak jsem později zaplakal s hnízda jak ptáčátko shozené, v ňadrech svých lásku juž v rozkvětu a srdce tisíckrát zbodené. Snad se mi rány juž zahojí, uvadne láska má v rozkvětě... Vždyť jsem teď pěvec jen nešťastný, ve všem juž zklamaný na světě.

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

357. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XIX. SŇATEK. (František Ladislav Čelakovský)
  2. I. (Jaroslav Vrchlický)
  3. I. Přeněžným jara dotknutím (Vítězslav Hálek)
  4. JARO. (Augustin Eugen Mužík)
  5. HLE, SLUNKO VYŠLO. (Josef Václav Sládek)
  6. Ozvěna. (Anna Vlastimila Růžičková)
  7. Z jarního výsluní. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  8. Jinochovo přání. (Boleslav Jablonský)
  9. SLUNÍČKO. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Změna. (Josef Jaroslav Langer)