Snad to teď juž pravdou není,

Jiřík Luděk Moravský

Snad to teď juž pravdou nenínení, Snad to teď juž pravdou nenínení,
 že jsme se kdy měli rádi... Jak to dávnodávno, co jsem ztratil vše, co nikdo nenahradí... Netušil jsem, duše moje že se prázdnou dutí stane, v které shnijí všechny květy – květy v blato zašlapané. Je to dávno, co má duše blízká byla ti a známá, nežli mečík zapomnění zablyštěl se mezi náma. Zapomnění! Srdce moje slova smysl sotva tuší, vždyť tě rád mammám dodnes ještě, tolik rád – a celou duší... 53

Kniha Jak ledy plavaly... (1900)
Autor Arnošt Kučera