Píseň u krbu.

Jan Karník

Píseň u krbu.
Nechť si v dálkách tajůplných bájný lotos rozkvetá – ani oči princezniny nezvábí mne do světa! Z honby za sny čarovnými s prázdnou jsem se navrátil, za to doma tichou síňku Bůh mi štěstím vyzlatil. Sehnut ořu na své líše, o kus chleba zápole, blah, že pod mým krovem dýše boubelaté pachole. – Bouře Tvá nechť, Pane, bije v starý topol, stojí pust – ale poupě v jeho stínu šetři a nech kvésť a růst! Vdechni moudrosť v mladou duši, ohněm Svým mu srdce raň, palcát Božích bojovníků vtiskni jednou v jeho dlaň! 71

Kniha Chudobná žeň (1904)
Autor Jan Karník