Plachý pták.

Jan Karník

Plachý pták.
Na větvi smrkové žežulka kuká, jak flétna kouzelná zní ty dva zvuky, – slyš křídel šum... to krok bosého kluka juž zaplašil ji ve staleté buky. Hned vzpoměl jsem tu na jinaké ptáče, jež lesní kukačky je ještě plašší, jen kmitne před zrakem a dál juž skáče, čím méně zříš je, tím je ti přec dražší. Kdes v bájných sadech pták ten prý se pěstí a touha po něm na dně srdcí vzlyká....vzlyká... pták duhový – ach, to je naše štěstí! Kdo splaší ho, jak trpce potom pyká! Mně kynul kdys, však dál hned letěl světem – nuž vlídnější buď aspoň mojim dětem! 79

Kniha Chudobná žeň (1904)
Autor Jan Karník