ROMANCE Z VĚKU XVIII.
Když vrchnost štvanici aranžovala,
pardubská muzika na rynku hrála.
Jak lovčí vypustil zuřivou láji,
valdhorny troubily polem i háji:
Poddaní, padejte na kolena,
vrchnost má štvanici na jelena!
Sedláci, schovejte mladé ženy,
vrchnost má štvanici na jeleny!
Sedláci, zalezte do maštalí,
aby vám psi děti neuštvali!
Vyneste, lidičky, co kde máte,
panstvo je vyhladlé, rozehřáté!
Hlupáčci, pojďte hrát s námi taky,
červené budou vám slušet fraky.
Hoj, to je radůstka nezkalená,
ta panská štvanice na jelena!
17
Co? – Že se smečka psů pominula?
Aby tě, otroku, neuřknula!
Co? – Že jsou strniska zkrvavena?
Vždyť to jen štvanice na jelena!
Co? – Že ty nemáš rád tuhle hračku?
Tak si vlez, chomoute, na houpačku!
1916.
18