ZPĚV ČERVENCOVÉ NOCI
Helence
Dohořívá letní den,
pro sen o ráji
nad západem upálen.
Hvězdy doutnají.
V slastném zrání tají zem
radost dojemnou –
a jak spolu nocí jdem,
hvězda nade mnou!
To mi věrné oko tvé
s něhou marnivou
hoří v cestě klopotné
vatrou zářivou.
A tu lesní krčma! Slyš,
hudby ples – a viz:
náhle stopy mládí zříš,
jež jsi ztratil kdys.
Padá s obou řetěz let –
v srdci svém i mém
cítíš jiskru řeřavět
pod mdlým popelem?
Přijmi žhavé noci dar!
– Hudče, pij a hrej! –
Sladkým kouzlem mladých jar
jal nás tance rej.
30
Bolestných let prokletí
prchlo mimo nás,
klesám z tvého objetí
v pohádkový žas.
Má jsi, ženo! Jediný
světa květ i plod!
Z čisté kvetlas hlubiny,
kveteš z rmutných vod.
Letní hnízdo roubené,
za stráž noční dík!
Nazpět v lomy kamenné
spěchá robotník...
31