Vzpomínky z vojny.

Milan Fučík

Když tvr pad oranžo(J4f) nad polskou pouš hlásil noc(J4m) a bešný nekoneč(J4f) stesk sevřel duši ve svou moc(J4m) na všecko všecko vzponal jsem(J4f) co život dal co život bral(J4m) a co mi ješ že vzíti(J4f) než naposled bych zaplakal(J4m) Viděl jsem dálkou vek drob(J4f) tam na Olšanech za Prahou(J4m) V něm dávno znikl atóm (J4f) i s mo chou ubohou(J4m) Chtěl jsem v něm zkouti bohara(J4f) jak stvořil jsem ho mys svou(J4m) Pod přílbou vzlet i lu or(J4f) a v srdci vroucnost čistotnou(J4m) Byla to na kru příliš(J4f) Ta přetěžko se zajizví(J4m) Ta dosud bo dosud jitří(J4f) přes porážky i tězství(J4m) Pak v malém domku nad Vltavou(J4f) jsem viděl dětskou dvojici(J4m) tož o moje dcerky ma(J4f) bez tatíčka si hra(J4m) Jak di stiskla srdce touha(J4f) zas doma být je zubat(J4m) a spít se jejich zpěvným ruchem(J4f) a do syta si s nimi hrát(J4m) Ty zbyly mi a pro žiji(J4f) dohřmí bouř ta olbřímí(J4m) snad vrátím se k vám děcka moje(J4f) ta naděj ly mi(J4m) Pak rozkvetete v mla ženy(J4f) jež kroky pruž pevmi(J4m) v svět lepší jdou v Život No(J4f) s kytkami v rukách mi(J4m) dohřmí bouř jež sem mne vmetla(J4f) přijde jitro vysně(J4m) no slunce slav vzhoří(J4f) nad naše hlavy vztýče(J4m) Stesk chvíle zem ustal v trýzni(J4f) a radost srdcem počla chvět(J4m) řil řím Na skále(J4f) se zla mek bude skvět(J4m) Nad nekonečnou polskou plá(J4f) bešná lehla noc(J4m) mně v duši velkým jasem vzplála(J4f) sta ry sva moc(J4m)

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

493. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ze zápisků zapomenutého. (Ferdinand Tomek)
  2. ZA DOMOVEM. (Zikmund Winter)
  3. Hladová zeď. (Alois Škampa)
  4. None (Antonín Sova)
  5. NOC. (František Soldan)
  6. AŽ PŮLNOC VŠUMÍ... (František Eisler)
  7. TŘETÍ ROK. (Karel Červinka)
  8. KYTICE. (Jaroslav Vrchlický)
  9. XXV. Když skutečnosť mou nezlomila bytosť, (František Gellner)
  10. Na Hostýně. (František Táborský)