Sedmý březen 1920.

Milan Fučík

Před třemi sty as roky šel jeden velký Kmet se slzami v očích, s hrstkou věrných, z vlasti do vyhnanství. Nastal krvavý západ, nejsmutnější západ jeho národa. Učil všecky národy, jenom jeho lid, tragický lid, špatně ho chápal. Labyrintem světa snadno prošel sám, neboť v srdci našel vždy svůj Ráj. V cizině zmíral, vlasti již nespatřiv, zemřel s vírou v usmířené duši: Že se vrátí jednou přece do tvých rukou vláda věcí tvých, ó Lide český... Břeskným pokřikem Velké Revoluce Galský kohout probudil člověka i národy. na východ, do Čech, na Slovensko, zalehl ten zázračný zpěv znovuzrozeného lidstva. Vztýčili jsme hlavu a sbírali síly k činům. Dlouho, dlouho čekali jsme na hodinu osudovou. Ale přišla konečně, v průvodu nekonečné hrůzy, kdy celá planeta se chvěla v základech. A tehda zase objevil se Kmet, který s hloučkem věrných překročil hranice. Staré proroctví mu znělo v duši: Vrátí se vláda věcí tvých k tobě, ó Lide nyníanebo nikdy; vrátí se, jsili schopen oběti a činu. jdu a vykonám svůj díl... A tak odešel, jasný a odhodlaný, s odvahou, silou, vůlí Giganta. Šel přímo v bouři světa. ho neslapřec uhnul její směr. A když se mraky počínaly trhat, nový světa řád a sklad se počal rodit, v prvním přísvitu nového slunce přímo ukázal na jeden bod Evropy a řekl: Tam moje země jest a na svou volnost čeká... Dokonal dílo své a nezlomen se vrátil. Triumfem pozdravil ho národ, vděčný, překonaný. Usedl Kmet na ten stolec starý, (první po Jiříku Poděbradském slavné paměti, první zase správce země z lidu vzešlý) aby dále učil národ svůj a vedl k svobodě, k velkosti, k štěstí. A zítra dožije se Kmet sedmdesáti požehnaných roků. Do prachu všichni před tím majestátem! A jaká odměna a jaký dík? Co může dáti národ, může dáti člověk? Za lásku lásku, srdce za srdce. Vojáku Republiky, vojáku Revoluce, co ty mu můžeš dát? Za lásku lásku, srdce za srdce, synovskou úctu, vděčnost pokornou. A přísahu dnes opětuje svorně náš stotisíců pevné spjatý šik: Poslušní Tvého povelu, poslušní Tvého příkladu, povinnost svou vykonáme dnes tak jako zítra. Život nebo smrt, vždy však čestně a krásně, jako Ty, Otče náš, Pane náš. Buď ještě dlouho zdráv a s námi, buď Tobězdar!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 3 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

457. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IX. Kdo ve snách žil a nikdy nebyl zbuzen, (Jaroslav Martinec)
  2. Pryč s otročením na věky! (Jaroslav Martinec)
  3. Jan Hus. (Augustin Eugen Mužík)
  4. JAROSLAV VRCHLICKÝ (Antonín Klášterský)
  5. PROSLOV KU POCTĚ STÉHO VÝROČÍ NAROZENIN FRANTIŠKA PALACKÉHO (Bohdan Kaminský)
  6. PRAVDA VÍTĚZNÁ. (František Serafínský Procházka)
  7. ZEMĚ POMNÍKŮ. (Xaver Dvořák)
  8. BUDITELŮM (Viktor Dyk)
  9. Kov drahý v země hlubinách (Jiljí Vratislav Jahn)
  10. Na rozcestí. (Adolf Heyduk)