Když minulost svou historii psala(J5f)
plamenem hranice tam u Bodamu(J5f)
již tenkrát světlou ideou se stala(J5f)
osobnost člověka jenž čelil klamu(J5f)
A Pravda vítězná šla odtud věky(J5f)
šla světem jako panovnice vzácná(J5f)
Byl dotek její laskavý a měkký(J5f)
a srdce pod ním rostla nebojácná(J5f)
Dala nám svobodu a život nový(J5f)
a v slunné jitro proměnila západ(J5f)
jakými tys však uvítal ji slovy(J5f)
a zda jsa volný dovedeš ji chápat(J5f)
Ó bratře zamysli se v jasném svátku(J5f)
zdas nezeslábl v dobré české víře(J5f)
zda rovným činem splatils jí svou splátku(J5f)
a ne jen planým slovem na papíře(J5f)
Plameny žehnou jako žehly kdysi(J5f)
a věčná bolest nechce přeboleti(J5f)
meč úkladu ti nad temenem visí(J5f)
a lhostejně kol chodí tvoje děti(J5f)
Dva hlasy prou se Hus Řím v denní půtce(J5f)
a hořkne čistá radost v srdcích mrazí(J5f)
pro samé vůdce nedbáš Pravdy Vůdce(J5f)
a nechápeš že život tvůj má kazy(J5f)
A měl bys hořet žárem jak ta vatra(J5f)
a měl bys bránit Pravdu celou duší(J5f)
a měl bys láskou hřáti bratr bratra(J5f)
a měl bys rozbít co ji ve svár kruší(J5f)
A měl bys hlásat Pravdu přímým čelem(J5f)
ne chytře přistírat jak starou veteš(J5f)
Půl volnosti sic učinil jsi tělem(J5f)
než pro druhou půl planým květem kveteš(J5f)
Och bratře pomni Co ti chybí k výši(J5f)
ohňovou lázní projít doříc větu(J5f)
bys čistý život našel ve své říši(J5f)
a pravým lidstvím postavil se k světu(J5f)
Sic nadarmo vlast čeká na svou slávu(J5f)
jsouc v pospas cizí nepřátelské láje(J5f)
Sám nezocelíš li se ve svém právu(J5f)
žalostně zhyneš na pokraji ráje(J5f)