Devatenácté století.

Jan Pelíšek

Již slunce století se sklání, sklání, jen něco ještě dnů a zapadne. Kdys vzešlo, hrdé majíc pousmání pro Korsikána pěstě vševládné; teď hasne, v smutku, bez červánků plání, v tmách mračných budoucnosti záhadné; a modlí se i klne lidstvo kolem jsouc rváno hněvem sklamání a bolem. Ba, bolem. – Zvučná o svobodě hesla a o bratrství – co dnes skutkem z nich? Co míru korouhev dnes? Ve prach klesla. Co lidskost? Vrtoch prý hlav nemocných. Ty divy, jimiž věda zem tak vznesla, kdy zhojily kde srdcí zraněných? Tak všudy malátnost, stesk bez naděje a úzkost, vše že k velké krisi spěje. A přec, ó slunce hasnoucího věku, Bůhť pán i tvůj! My nechcem tesklit jen. l ty přec mnohých skytlo jsi nám vděků a počal přec jen lepší světu den. Um lidský vítězí, tmy na útěku; hrad bezpráví nejeden povalen a pak – vždyť polibkem tvé záře ranní lid Husův slavil svoje z mrtvých vstání... Teď v mraky zapadáš, a ve předtuchu zlých vichřic rozechvěn se hrouží svět. Nuž, cítíme i my ty vlny vzruchu, však přece směle dál jdem v příboj let: my zříme jiné, zářné slunce duchů i z nejčernějších mraků vycházet. Tím sluncem Kristus! Ať kdo o Něm neví, On v příští věk se v nové slávě zjeví.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
v básni jsme nalezli 2 osoby, v básni jsou označena takto

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

313. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DO BUDOUCNA. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  2. Ve východní záři (Jan Neruda)
  3. XXI. Nic bouře neboj se, i ta je štěstí, (Adolf Heyduk)
  4. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  5. PRAVDA VÍTĚZNÁ. (František Serafínský Procházka)
  6. Náš původ. (Eliška Krásnohorská)
  7. 1791 – 1891 (Jaroslav Vrchlický)
  8. Pryč s otročením na věky! (Jaroslav Martinec)
  9. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  10. MORITURI. (František Kvapil)