Mlhavá perspektiva.

Inocenc Arnošt Bláha

Mlhavá perspektiva.
Já nevím sám, proč smutno je mi všude, proč chtěl bych věčně jenom jít a jít, a nedoufat, že kdys mne čekat bude na konci cest mých vyžebraný klid. Jsem odhodlán, od města bloudím k městu, a domov hledám pro svůj první hlad, a bojím se, že najdu k němu cestu, a spráchnivím kdes nasycen a rád. – 31