A my se potkali.
A my se potkali.
E. S.
A my se potkali. Zář stála ve Tvých zracích
jak světlý reflex jarních snů a nálad,
jež rozpálila slavná víra
ve štěstí velké, neznámé –
A duše naše, kalichy jak zlaté
se otevřely touhám, nadějím a Slunci,
a bílá rosa padla do nich tiše,
ta rosa bílá, zázračná – – –
A do zraků jsme tiskli zpovědi svých duší
jež chvěly se, jak čekaly by dlouhé věky
na okamžik, kdy sežehnou se v náruč
vášnivou a jedinou,
jak smrtí náhlou hrozily by příští chvíle
pod expansemi gigantické touhy –
A všecko, co jsme nikdy nechtěli si říci,
a všecko, nač jsme neptali se nikdy
teď náhle vykřiklo nám v duších,
a cítili jsme, že si rozumíme,
že půjdem – musíme jít spolu navždy,
že žádná hráze neroztříští naší vůle,
že žádné dálky nerozvedou naše cesty
a naše svaté vzpomínky –
že půjdem – půjdem spolu navždy –
To bylo tenkrát, když jsme potkali se –
A přešla Jsi – Já za Tebou se díval dlouho,
a chápal velkost štěstí –: nejít světem sám –
44