TICHÁ LÁSKA

František Kubka

TICHÁ LÁSKA
Znám lásku jednu pokornou a tichou, bez povzdechů a vášnivého chvění. Nad rozoranou měkkou jarní líchou tak vítá skřivan první světlo denní, tak zardějí se v sněhu horská témě, když orla kruh se slavně snáší na ně, tak na rolníka vroucně hledí země, když zlatý déšť se řine z jeho dlaně. Tak velké roviny a písně táhlé se v šíři rozvlají, až zem je úzká. Ó teplé deště na úhory zprahlé, o tichá lásko, ty má lásko ruská! [25]

Kniha Hvězda králů (1925)
Autor František Kubka