I.
Mužové práce, vzhůru zrak,
Mužové práce, vzhůru zrak,
den památný přikvapil zas;
nechť rozptýlí chabosti mrak,
kdekoli tísní ještě nás!
Každý budiž nadšen na svém místě,
když uhodí ona hodina,
ať dojdeme cíle svého jistě,
třeba soupeř pěstě zatíná.
Nuž, vzhůru, soudruzi,
nechť slávou chví se kraj.
Jen v před! Jen v před!
Vždyť náš jest ten
práce den, první máj!
My, bez práv jsouce od věků,
zcela svou sílu neznáme,
ani toho, co člověku
potřebno jesti, nemáme.
Pročež svoje sešikujme řady,
bychom sílu vlastní přehlédli,
by dítky nám nezmíraly hlady
a tváře všem bídou nebledly!
Nuž, vzhůru, soudruzi,
atd.
Naše myšlénka úžasně
nalézá všude ohlasu,
každý z nás pro ni bez bázně
pozvedni též svého hlasu,
13
nechť ve každou chatu ona vnikne,
kde trpí ubohý proletář,
nechť v každé chatě naděje vznikne,
že vykoupení z běd vzchází zář!
Nuž, vzhůru, soudruzi,
atd.