Noc bezehvězdná – – V dálce tmou
Noc bezehvězdná – – V dálce tmou
svítí jen oči vlčí –
Kdo utěší dnes duši mou? –
Kol step – – A sněhy mlčí...
O pušku opřen patřím v dál,
tak bílou, nedohlednou – –
Jaký stesk v srdce vítr svál
perutí svojí lednou? –
O pušku opřen zřím na západ,
kde temné chmury se sráží –
Národu mému kletý kat
tam v lebku hřeby vráží – –
Tam za horami vzdálena,
má drahá země rodná
vypijívypíjí zmdlena, zmučena
svůj hořký kalich do dna...
Tam kdesi, v tichém údolu,
rodná má víska leží –
Kostelík v stínů topolů,
s kohoutem nade věží.
podPod zemí, jak lidí zvyk,
má matka řadu spí roků –
12
i otec, starý Kališník,
spí s biblí po svém boku...
A v nízké chatě pod strání
světýlko v okénku kmitá – –
Čí hlava se tam uklání,
čí hude přeslice hbitá? –
Čí pohled se tam rosou skví,
a líčko jak měsíček bledé –
Kdo to tam v době půlnoční
bělostné přádlo si přede? –
Svatební přádlo? – Rubáš snad? –
A noc tak těžce kráčí...
Jaký to kámen v srdce pad,
co to jen v oko se tlačí? –
Slza... Sem, vichře, ostřeji duj
a vysuš ji dříve, než skane! –
Ó, zemi mou rodnou polituj
a nedej ji zahubit, Pane!
Ó, zemi mou drahou, Bože, chraň,
jí balsám dej útěchy v muce! –
Ó, tyrane, krvavou splatíš mi daň,
až Bůh tě vydá v mé ruce!
Až okovů tvých zlomím kruh
s dnů lepších září ranní – –
Pak soudit tě budu a se mnou můj Bůh –
nebude slitování! –
13
Noc bezehvězdná – – – V dálce tmou
svítí jen oči vlčí – –
Žal nezměrný jde duší mou – –
Kol step – – A sněhy mlčí...
*
14