XXIV. Já věru se stydím, neb zvlhl mi zrak,

Josef Kubelka

XXIV.
Já věru se stydím, neb zvlhl mi zrak, Já věru se stydím, neb zvlhl mi zrak,
že rozchodu doba se blíží, co ponesu s sebou, je lehoučký vak, však srdce, to tíží, to tíží. V něm zpomínku nesu, jak měl jsem vás rád, jak blažené byly to časy – – váš manžel teď sečte můj na dveřích řad a – mrzutě smaže ho asi... 26

Kniha Písně a gazely (1892)
Autor Josef Kubelka