V.
Noc letní, ta králka krasavic, se nade kraj chýlí, chýlí,
Noc letní, ta králka krasavic, se nade kraj chýlí, chýlí,
je vonná jak krásné ženy dech, již polibky muže zpily,
tak rozplály její hvězdičky, jak tajemné, sladké zraky
a luna jak profil děvčete, tak čistý, tak cudný, bílý. –
O noci, jež ke snům probouzíš ty zbloudilé lidské děti,
o rci mi, proč jedni šťastni jsou a druzí proč v bolu kvílí,
o rci mi, proč všichni milujímilují, a čím to, že kouzly tvými
ti šťastní si klesli v objetí a nešťastní touhou šílí.
35