Způsobné kočičky.
I.
V krásném sadě na lavici
sedla Mňaucka, Čiča s Micí,
a jak páni přemoudří,přemoudří
tudy šli dva kocouři.
Prvý monokl má v lesku,
druhý mžourá po nich v stesku,
čeká, zda se pozvednou,
zda se po nich ohlédnou?
Mňaucka čte a Čiča plete,
Míca, poupě pololeté
knížku drží v pacinkách –
mysl kdesi ve hvězdách.
Do svých zájmů zahloubány,
nechaly jít s dlouhým pány;
čul jim nosík maličký,
že jsou mravné kočičky.
21
II.
Koťátko ušatéušaté,
napij se mlíčka,
třeba že nikdy ti
nezrudnou líčka,
přec budeš krásné,
zorničky jasné,
srst jako aksamit,
budeš se dobře mít!
22
III.
Lidičky, znáte-li
kočičku rezatou?
krátký má ocásek,
hlavičku kulatou
a víte – ona je naše!
Před každým utíká plaše.
Třeba že dosavad
nechytá myšiček,
přece ji rákoska
nebuší v kožíšek,
myška se pokuty dočká,
až bude z koťátka kočka.
23