Král Ragnar Lodbrok jako ta noc(Na)
jež ulehá na vln kypící chlumy(Na)
mrak ve zraku chmury na čele(Na)
a v nitru vír bolné dumy(Na)
Zda otráven žlučí medovin roh(Na)
z nichž hrdinnou k boji odvahu píval(Na)
meč otupěl harfa pukla mu(Na)
k níž se skaldy o závod zpíval(Na)
Vln příboj mu podemlel Lethry hrad(Na)
choť Aslög v slzách mu mřela(Na)
Či hněv že neplatí dosud snad(Na)
dle úmluv daň vzdorný Ella(Na)
Král Ragnar Lodbrok podepřel skráň(Na)
roj úvah mu vírem sivou jde hlavou(Na)
Když bez plodu Thora mu uvadla(Na)
vděk snoubil mu Aslög smavou(Na)
ta před léty dala synů mu tré(Na)
teď dlouho jak smutná sirobná roba(Na)
Kdo kmen jeho pěstit bude dál(Na)
ty zláme li bouřná doba(Na)
Má zapudit choť a k námluvám zas(Na)
kams jinam chystati lodě(Na)
pro jara nového květ i klas(Na)
v žní minulých neúrodě(Na)
A vhodna li na trůn Ragnarův ctný(Na)
jež neznáma kvetla na chudé pláni(Na)
Leč komu kam vrátit královnu(Na)
K ní s láskou i vděkem sklání(Na)
král hrdobnou hlavu za blaha dny(Na)
jež po léta žehnal po jejím boku(Na)
v síť kadeří zlatých lapen byv(Na)
a okouzlen září v oku(Na)
když tehdy jej na pláň zavedl lov(Na)
kde ona pod chudou střechou(Na)
jej lahodou jala milých slov(Na)
a úsměvů vábnou těchou(Na)
Jest dítětem chudých vřesovišť choť(Na)
jíž veleba plane královská s čela(Na)
Jí odhalit clony tížných chmur(Na)
jí do hrudi dýka by vjela(Na)
Král dumal a snil ržal ve stáji oř(Na)
mdle tučněl sokol ohař se vztekal(Na)
sliz na loď se sázel u fjordu(Na)
Král Ragnar mlčel a čekal(Na)
Vždyť neplatí Ella povinnou daň(Na)
snad brzy tam na výpravu(Na)
kde v boji umlkne úvah saň(Na)
Král Ragnar pozdvihnul hlavu(Na)
Třesk mečů a štítů hlaholný hněv(Na)
síň plna je hluky zbrojného lidu(Na)
Rolf ohnivě mladou pěstí v meč(Na)
Chtěj otče míru a klidu(Na)
Viz poplatný Ella blouda to pych(Na)
z tvých poslů nám tady jednoho vrací(Na)
z úst jazyk mu vyrvav kleštěmi(Na)
Jen potupou daň ti splácí(Na)
Zde za stříbro leda proutěný koš(Na)
ti šupin posílá rybích(Na)
Kde přísahal být ti za podnož(Na)
tak zradou nám stojí v slibích(Na)
Král Ragnar Lodbrok od stolu vstal(Na)
a zasmál se bouřlivě z plna hrdla(Na)
Což potkanu tomu z Bretlandu(Na)
dnou na kámen lebka ztvrdla(Na)
že rodí jen taký jalový vtip(Na)
jak pobřežní balvan obrostlý mechy(Na)
A vnově li zuby narostly(Na)
přijď na mé jen na ořechy(Na)
Hoj synu můj dnes hned na moře loď(Na)
Pluj připomeň dávné mu vruby(Na)
piš nové mu do hlav až krve broď(Na)
sem veď jej jen nelam mu zuby(Na)
Hoj vesele stěžně do oblak mlh(Na)
Hrot okuli vnově lodního klounu(Na)
v směr ráhna a plachty vlajek hru(Na)
v pěst meče břit bleskných žhounů(Na)
Jak sipí kypí Issefjord v zad(Na)
kde brázdí jej kvapně letící přída(Na)
Zní lanovím táhlý větrů hvizd(Na)
vře pod kormou pěny křída(Na)
Dní minul jen týden Příboj a břeh(Na)
zpět ulovil trosky vraku(Na)
v něm ku stěžni uvázán ovčí měch(Na)
hoch spoutaný slepých zraků(Na)
Děl v slzách ston hochův hanbu a vzkaz(Na)
chvat odpoutal měchu uzly a stuhy(Na)
Man Ella smích platí posměchem(Na)
a zlatem dob dávných dluhy(Na)
Ne zlatého písku měch pilin je pln(Na)
v nich ustláno měkce Rolfově hlavě(Na)
jíž rubínem po čele rána plá(Na)
kštic zlatistých u záplavě(Na)
Král Ragnar jal harfu pohřební zpěv(Na)
pěl hrdě mrtvému synu(Na)
Tvá kštice k závisti druhdy děv(Na)
tvé hlavě teď ku záhynu(Na)
Vrah na její cenu zlakomil hled(Na)
mých pokladů tebou vrací mi zlato(Na)
Však nepadnuls bez boje slepý hoch(Na)
to jeví mně jizva tato(Na)
Žel záhynu tvého pes i sup(Na)
cos mlatem jim strojil mrtvol kdy kvasy(Na)
Kdes drtil kdy lebky do krve(Na)
teď platíš hlavou i vlasy(Na)
Ctnou památkou slaven hrdinný skon(Na)
Msta reky k odplatě volá(Na)
trest proud krve slz mi nad výron(Na)
Smích potupný síla zdolá(Na)
Half oštěpem o štít udeřil ráz(Na)
hned po bok mu statných oděnců tlumy(Na)
s ním odemstít bratrův pád A chvat(Na)
kde o Bretland moře šumí(Na)
Ale zpět Dánů se nevrací lid(Na)
Co klidného moře hladinou pluje(Na)
jest lodice úzká jak lasice(Na)
Dne vánek jí plachtou duje(Na)
Dvě postavy nese lodice trup(Na)
Jim vstříc než zvíří se voda(Na)
Viz muže tam sok to dub a sup(Na)
znej v druhém Orwara Odda(Na)
Chlap cizí je volný jak ani pták(Na)
ctný Orwar Odd v poutách na údech vzdorných(Na)
Muž cizinec vede kormidlo(Na)
kmet Orwar Odd s ním v hádkách sporných(Na)
Jej do vírů hnal mu úskalí lhal(Na)
host viking však zná jak doma ty vody(Na)
člun na Sjeeland řídí na vzdory(Na)
a přistál bez nehody(Na)
Jen Orwaru Oddu sňaly svaz pout(Na)
on skokem do hloubky s břehu(Na)
Hned za ním Znají i plavat i plout(Na)
Jsi zrádcem Nám hanbou zběhu(Na)
Chraň Odin mě zrady Nejsem ni zběh(Na)
V břeh pevně jsem lodi kormidlo řídil(Na)
kde na skalách z mlhy Ellův špeh(Na)
psem hladovým po vás slídil(Na)
Byl vám to třas a byl vám to kvas(Na)
kam sekerou tneme sekneme háky(Na)
kde do boje volá Halfův hlas(Na)
kam kormidla vzepru páky(Na)
Nás opustil bůh A hanbě já teď(Na)
bych raděj utonul v moři(Na)
Můj sok jak mrchu tulení hleď(Na)
mne lany tu spoutal k hoři(Na)
A jaká to zdoba ti na hrdle tkví(Na)
Či vítěz to k hanby vymyslil muce(Na)
Mně nápadny paže ty svalnaté(Na)
toť Halfovy přisám ruce(Na)
Kmet Orwar Odd sklesle vésti se dá(Na)
kde Ragnar Lodbrok roh po rohu prázní(Na)
jenž na vrahy vyjel bez bázně(Na)
jde ku králi domů s bázní(Na)
Král hledí naň mlčí Orwar Odd(Na)
div studem tu neumírá(Na)
Host nyní v poutech naň i na průvod(Na)
jen s pustým výsměchem zírá(Na)
I paní Aslög jde z komnat svých(Na)
a po boku králi nemluvně sedá(Na)
jen hlavu mu kloníc na rámě(Na)
mrtvolně po tváři bledá(Na)
Kol zbrojenců dav a dvořanů kruh(Na)
páž na meči rovna napjaté spruhle(Na)
jen tasit ven ocel na vrahy(Na)
a na stole ruce stuhlé(Na)
Den slunečný plane v bohatou síň(Na)
kde mračné chmurno je vůkol(Na)
Host na očích plamenných čta jen Zhyň(Na)
vzkaz hlásá jak jeho úkol(Na)
Král Ella mnou králi Lodbroku dí(Na)
Já dlouho ti stříbra odváděl hřivny(Na)
bych slýchal jen kletby lidí svých(Na)
i nářků ston srdceryvný(Na)
kde vikingem cizí loupil jsem břeh(Na)
dral chýže vod cizích spaloval lodi(Na)
Mám dosti už daní poplatků(Na)
Z nich tobě se pýcha rodí(Na)
mně i lidu mému jen hanba a stud(Na)
Já platil stříbrem a zlatem(Na)
teď manu Ragnaru plať jen rmut(Na)
jak jeho synům jsem katem(Na)
Zde jednoho z mužů posílám svých(Na)
z tvých rabů ti vracím jednoho děda(Na)
Mluv můj muž a ty s raby slyš(Na)
Buď vyhni ty zlu buď běda(Na)
Zas pošleš li syna o daň a plat(Na)
už nevím co tobě vrátiti k měně(Na)
Však přijdeš li nyní pro daň sám(Na)
tvé srdce já vrátím tvé ženě(Na)
Tvé srdce ti vyrva ze hrudi ven(Na)
svým psům je nevrhnu k žrádlu(Na)
by nezbaběla mi štěňata fen(Na)
jak lenoch ty v tuku a sádlu(Na)
Král vyletěl jak by uštknul jej had(Na)
a na hostě s hněvy běsně se vrhnuv(Na)
dral pouta mu rukou rval a řval(Na)
dva meče se stěny strhnuv(Na)
Ty jsi li svá vůle a jak já muž(Na)
mně uchop se chutě břitného meče(Na)
bys uviděl na ctném zápolu(Na)
kde tepnou krev babská teče(Na)
Však nechvátí meče posupný host(Na)
Dnes tvůj já nechci být lhářem(Na)
jak nejsem sketa však tobě v zlost(Na)
jsem Ellovým leda psářem(Na)
Div nestrhal zrudlé oči mu hněv(Na)
jak náhle se krví zalily žhavě(Na)
div pěna mu od úst nevřela(Na)
an zasoptil Ragnar dravě(Na)
v mžik od posla hnusem odtáhnuv pěst(Na)
Jen se sobě rovným do pole chodím(Na)
V líc slintavým psářům cizích psů(Na)
ni slinu svou nezahodím(Na)
Ty pohůnku Ellův poslem jsi dnes(Na)
a sebe ctíme my v hostu(Na)
Ctně dále mluv Či chvátí mě běs(Na)
že nedojdeš s hradu k mostu(Na)
Král Ella mi dále k odchodu děl(Na)
A jazyk li Ragnar ti nevyrve týlem(Na)
tvůj vyslechna hlas a můj mu vzkaz(Na)
svých lodí váhá li kýlem(Na)
moře k nám brázditi pro léno sám(Na)
mluv jemu Dceř chovali Ake a Grima(Na)
tam na chudé pláni spangerské(Na)
ji v objetí král teď jímá(Na)
ač zvána kdys Krakou Muž její můj buď man(Na)
i tu mně doplatě cenu(Na)
by uhnul smyčce mých pevných lan(Na)
Mně za choť dej Ragnar svou ženu(Na)
Thor bleskem ti jazyk rozetni v ráz(Na)
Tmou nejhlubších jícnů shltni tě Hela(Na)
ty štěkotu psího tlamo psí(Na)
pse nestoudného čela(Na)
Kdo bez úcty vznese k choti mé zrak(Na)
sem kováře Oči uhlem mu vypal(Na)
Jej do pout By do úst hanebných(Na)
kat popel mu žhavý sypal(Na)
V skráň vpalte mu žhavou písmenou run(Na)
vzkaz Elle Bretlandu jatce(Na)
s ním ku kormidlu rychle v člun(Na)
ať dojedou domů hladce(Na)
Ten není mi hostem kdo hanobí dům(Na)
kde naslouchá jemu hostinnost pouhá(Na)
kdo ženu mi hanou uráží(Na)
kdo matce mých synů se rouhá(Na)
Ruch po síni hradu po chodbách kvap(Na)
ven do člunu vlekou jatce už dvorem(Na)
Jen paní Aslög co mluvil rab(Na)
ni nehnula hrdým zorem(Na)
Jak velebný měsíc s oblohy vdol(Na)
k tmám bledou pohlíží září(Na)
kde mraky se kupí kolem kol(Na)
tak královna Aslög je tváří(Na)
Kdy oblaka kupí na obzor noc(Na)
a na temných hor je temena choulí(Na)
co luna jde tichým blankytem(Na)
a vichornou náhle hrou li(Na)
van větrů je nese měsíce tvář(Na)
se v průsvity siných závojů halí(Na)
Bouř pomine k jitru do dálek(Na)
však červánků pruh tam znalý(Na)
zas o nových vichrech nese jen zvěst(Na)
a plavec plesá a bádá(Na)
kam Thor mstou na vrahy napne pěst(Na)
Ctná Aslög plesá i strádá(Na)
Dřív klonila hlavu bohatý vlas(Na)
jí záplavou zlata halil i tváře(Na)
by nevidělo stud hněv a rmut(Na)
v nich nestoudné oko psáře(Na)
však samotna nyní s Ragnarem zde(Na)
zpět hodila těžké bohaté vlasy(Na)
a na chotě vděčně pohlédla(Na)
ač vlhnou jí zlaté řasy(Na)
Ji za bílou ujal Ragnar dlaň(Na)
a ohněm oči mu hoří(Na)
Jen zloboh tě jménem Kraky haň(Na)
A zalkne se z toho v moři(Na)
Ty nejsi mi Krakou nebylas jí(Na)
ni vlasu nemajíc barvy té vraní(Na)
by vránou tě volal hany vlas(Na)
a minulost tvou jen raní(Na)
Já vidím tě dosud jak onen den(Na)
kdys v útají krásu tajenou myla(Na)
kams nořila ruce potokem(Na)
v proud zlatá se záře lila(Na)
Msty valkýra o snubu Ellovu slyš(Na)
Mně věrnou byla jsi ženou(Na)
kdys vdovu tě po mně syn cti již(Na)
i s bílou kol hlavy plenou(Na)
Ať neroven třeba tvůj mi byl rod(Na)
že osud jen nízko hnízdo ti spletl(Na)
já zvednul tě s tebou můj blaha hod(Na)
bych zásluhou tobě četl(Na)
Ty po boku mém jsi vládkyní přec(Na)
kdež Ella je bahna syčícím plazem(Na)
co na něho pro tě tasím meč(Na)
by urážku platil vazem(Na)
A plodu li nemá lůno tvé víc(Na)
můj vděk ti z minulých darů(Na)
I ty mně vyjasni zrak a líc(Na)
své za blaho u Ragnarů(Na)
Jak vítězná hrdá Valkyra teď(Na)
tu povstala Aslög od boku muže(Na)
Já hodna jsem krále manžela(Na)
ty hoden jsi věrné druže(Na)
Já neděla dlouho kdo ctný můj rod(Na)
tvou jista jsou láskou po léta štěstí(Na)
Kde zlolajné hany mě jitří hlod(Na)
tu jevím ti pravdy zvěstí(Na)
Měl Sigurd s chotí Brynhildou dceř(Na)
vlas zlatý na bílém čelu(Na)
to já jsem jim rostla králi věř(Na)
tam na hradě Hindarfjöllu(Na)
Drak Fofnir kdys hlídal pokladů taj(Na)
jej Sigurd svou rukou mohutnou skolil(Na)
by valkyru svatbil Brynhildu(Na)
s níž Hindarfjöll sídlem volil(Na)
byl v plamenech skryt jich tajemný hrad(Na)
kdo do čtyř let já květ lásky jich kvetla(Na)
až vichřice napadla blaha sad(Na)
kmen zlomila květy smetla(Na)
sklán Sigurd a v divém zármutku hruď(Na)
choť mečem proklála sobě(Na)
Je hranice jedné skryla suť(Na)
já lkala tu na sirobě(Na)
Mé mateře pěstoun mě do harfy skryl(Na)
to sivý král Heimer sirotu hlídal(Na)
a nepoznán vrahy jako skald(Na)
se na toulky světem vydal(Na)
Bouř hnala kdys divá Slatina vřes(Na)
se pod nohou boří v kvapu a chvatu(Na)
Kmet v harfě mě jako v plenách nes(Na)
až chudou stihneme chatu(Na)
Já v dutině harfy usnula již(Na)
mne přikryl na prahu sítí(Na)
Noc Kmet skráň únavou kloní níž(Na)
co z výdutě harfy svítí(Na)
Toť poklady zlata hostitel mněl(Na)
Vstal se ženou Grimou lakotný Ake(Na)
jen sekery tnutí žel Ó žel(Na)
můj pěstoun už v Hele také(Na)
Rvou pokrývku harfy do vnitra pěst(Na)
již po jejím zlatě hrabivě noří(Na)
ven za vlasy dítě na úžest(Na)
mé vlasy to zlatem hoří(Na)
Mně sazemi černí údy a tvář(Na)
Já dbalou rostla jim sluhou(Na)
mne vranou zvali Dál králi znáš(Na)
jak tobě jsem chotí druhou(Na)
Klid pevné měj víry v pravdu mých slov(Na)
Hrst třísek si z harfy památkou skrývám(Na)
A měl li jsem jenom pochyb stín(Na)
je s paměti nyní smývám(Na)
Teď na hlavu hrdě postavím helm(Na)
i meče a štítu chopím se v plesu(Na)
vždyť za odboj jarlův synů krev(Na)
a za tvou čest pomstu nesu(Na)
Teď dvojnásob líto mně vzácnou krev(Na)
man Ella prolil mých synů(Na)
Syn třetí měj doma žel a hněv(Na)
jdu trestati sám tu vinu(Na)
Jak vnově by svatby svítal jim den(Na)
dlaň ve dlani skráň se ku skráni tulí(Na)
v rozluce páže Aslaugy(Na)
jak okovy tuhé lnuly(Na)
tu na šíji králi klenutý bok(Na)
když na odchod mečem mohutným pásal(Na)
a oštěpem o zvučný třesknul štít(Na)
vstříc dole an lid mu jásal(Na)
co k výpravě noční úmluvy den(Na)
se rychle k západu chýlil(Na)
Zle chmurou se kalí nebe klen(Na)
a na moře jak žluči by vylil(Na)
Moře zelené temní kalí se plá(Na)
pruh červánků krve je žilami žíhá(Na)
tam žlučnatou pěnou čeří se(Na)
kde vlna se po vlně zdvihá(Na)
Má k Bretlandu vítr tah a směr(Na)
loď uvede z jitra k Ellovu sídlu(Na)
Muž k veslům a plachtám k táhlům lan(Na)
pěst nemylná ku kormidlu(Na)
Proč váhá jen měsíc vyplouti z vod(Na)
když pevnou minuli zemi(Na)
by plavcům byl temnem na průvod(Na)
než Bretlandu stihnou lemy(Na)
Tmou není to bílých labutí tah(Na)
To loďstvo toť hejno hladových supů(Na)
jimž není té noci děs ni strach(Na)
ač vítr je na postupu(Na)
Tmou burácí nyní vichorů běs(Na)
a návaly mrakav oblohou honí(Na)
a válí je nebem jak balvany(Na)
vodu bičuje mrská do ní(Na)
až pění se kypí šumivý var(Na)
a vzlyká stříká a hýká(Na)
a zhoubou hrozí snad vede zmar(Na)
jak loděmi hrá a smýká(Na)
Král Ragnar Lodbrok po harfě sáh(Na)
však ihned ji hochu po boku vrátil(Na)
v rozmyslu klidných úvahách(Na)
Sám kormidlo pěstí schvátil(Na)
v útrobách lodi křemene křes(Na)
troud zanítil Planou smolnaté hlavně(Na)
v jich záři král pevně hlavu vznes(Na)
Dál do předu neúnavně(Na)
Ať moře se kymácí duje vzduch(Na)
zle hlubin útroby běsní(Na)
i bouří ku předu kdo ctný druh(Na)
kdo sketa li na dno klesni(Na)
Tmou Ragnar v pochodní záblesku vpřed(Na)
jak Thor sám se prudce vodami řítí(Na)
žel marno mu k nebi volati(Na)
a namarno peklu klíti(Na)
Ne sketa jen klesá do vírů vln(Na)
jak do plachet pevných trhliny dere(Na)
ráz vichru a ráhna láme hrou(Na)
an s jekotem do lan pere(Na)
loď praská a luští plachty se rvou(Na)
cár prudce o stěžně práská(Na)
vln dravé nárazy o loď se dmou(Na)
toť o život se živly sázka(Na)
Bouř burácí nebem hýká a lká(Na)
bouř burácí mořem hlubiny víří(Na)
bouř paluby drtí o stěžnů pád(Na)
a trhliny boků šíří(Na)
kam derou se průrvy klokotných vod(Na)
jež v plavcích zádavou hýří(Na)
je s paluby metou z kotců rvou(Na)
že ve zbroji pod krunýři(Na)
jak balvany tonou po brázdách vod(Na)
i s troskami drv a rahen(Na)
kdes na výspách zítra supů hod(Na)
neb mloků v hlubinách bahen(Na)
Den svítá A bouře netuchne hněv(Na)
K dni šeří se bílé Bretlandu skalí(Na)
moře o dlouhém pruhu tam tříští se(Na)
a žlutavým varem valí(Na)
se ku bradlům houpavou hradbou vod(Na)
pne zdvihá se klesá klesá a zdvihá(Na)
skal křídových patu objalo(Na)
tu soptí a syčí říhá(Na)
tam u strmých jinde útesů zas(Na)
až do vrchu stříká pěnou(Na)
Vstříc duní odtamtud hromný hlas(Na)
v pláň doléhá bezozvěnnou(Na)
Tam příbojů kvasy kormidlo řiď(Na)
co z valných tu zbylo Ragnaru lodí(Na)
ať moře je metne přes bradla(Na)
tam sám hleď co muži se hodí(Na)
Tam čeká je zbrojný nepřátel dav(Na)
Řev příboje duní sykotem ječí(Na)
jen přesekat lana proudu se vzdát(Na)
a doplouti v rukou s meči(Na)
Loď za bradla hodil příboje svár(Na)
kýl láme v násypech písku(Na)
Skok na mělčin brod Muž oko žár(Na)
meč do pěstí na boj v blízku(Na)
Dav Dánů se dere návaly vln(Na)
a nánosy písku zátokou břehu(Na)
zrak plní jim pěnou příboje tříšť(Na)
rmut písků v úporném šlehu(Na)
Štít na hrudi v rukou oštěp a meč(Na)
vpřed útokem s pokřiky naproti soku(Na)
kde písek a vodu barví hned(Na)
proud rudého ze žil moku(Na)
muž do muže bouří do štítů mlat(Na)
meč lebky a údy tesá(Na)
hráz kopí z oštěpů trčí řad(Na)
tu tam do nich sekera klesá(Na)
Mstnou odvahou srší Ragnarův hled(Na)
a rovného soka v zástupu hledá(Na)
kde kolem se kupí hoch muž kmet(Na)
Snad hrůza ho jímá bledá(Na)
že u krbu doma hřeje si úd(Na)
lid jedině vyslav do boje Ella(Na)
Zde není ho hanba hněv a trud(Na)
Tož pochopů drví těla(Na)
král Ragnar tu mstně jak hromový blesk(Na)
co štípá i kořeny sosen(Na)
však pojednou klesá žel a stesk(Na)
a cizí jen krví zrosen(Na)
Byl slepého hocha na úvaz jal(Na)
jej upevnil sobě kol zbrojného pasu(Na)
hoch nese mu harfu v boje třesk(Na)
tu harfu teď němého hlasu(Na)
Vrah slepému hochu rozčísnul leb(Na)
Hoch nestrhnul lva sic pod nohy stádu(Na)
král levici vztáhnul po harfě(Na)
a sklonil se k hochu v pádu(Na)
dav vrahů mu ruku provazy spjal(Na)
a poutem ovinul nohy(Na)
Jak moutí se pod ním vody kal(Na)
Kol kleslého mrtvol stohy(Na)
Meč vyrvali z pěsti a jako vrak(Na)
ven z příboje v poutech Ragnara vlekou(Na)
s ním k Elle pak na hrad ruce v znak(Na)
ať plesnou je vítá vděkou(Na)
Man v kožinách sobích zimou mře(Na)
a na jatce zrakem posupným zírá(Na)
však pod jeho chví se pohledy(Na)
vždyť plane z nich oheň a síra(Na)
Jak potupně Ragnar pohlíží naň(Na)
hlas hromný hlaholí v síně(Na)
Tvůj král jsem Přede mnou v poutech vstaň(Na)
ty kotlavá pýchy dýně(Na)
Klň Jsem li já chorob kotlavá dýň(Na)
ty roven jsi vod mých jatému mroži(Na)
co marna mu síla marny kly(Na)
i dužný tuk pod zdravou koží(Na)
Hoj Asbjörne Ty mluv jaký by trest(Na)
dnes velela tvoje choutka mu krutá(Na)
Jej řemeny na kmen dubu važ(Na)
kuj pevně jej v pouta kutá(Na)
ať vlčí jej tlama medvědí spár(Na)
kdes u lesa pustině drásá(Na)
a kosti mu bělí slunce žár(Na)
skon jeho svist vichrů hlásá(Na)
Máš vlčí ty mlhu Postavu viz(Na)
bok spíná pás jak pás Megingjard Thorův(Na)
jenž údů mu sílu zdvojuje(Na)
dub vyvrátí sílou svých vzdorův(Na)
a půjde jak Siward Snarenswend pak(Na)
s tou kyticí v boj co k plesnému tanci(Na)
Již nechci být jeho manem já(Na)
lid doma být nechce psanci(Na)
Ty Thorkelle vyslov pokutný soud(Na)
jak mstíti poplatky dlužné(Na)
raď radu nebuda pochyb bloud(Na)
viz jeho jen svaly dužné(Na)
Buď Ragnar tu Lodbrok olbřimem snad(Na)
já dal bych jej živlům obřímu soku(Na)
Kde obývá Rosmer moře tůň(Na)
ten obr už na sta roků(Na)
Má z korálů škeblí a vraků hrad(Na)
a z lebek a hnátů a kostí a žeber(Na)
ty Rosmeru jatce obětuj(Na)
lstí jenom harfy mu neber(Na)
Dej na hrdlo kámen na vrak jej vsaď(Na)
vln odboj shltni jej prudký(Na)
vod na dně Rosmeru chvíli krať(Na)
on písní poslední půtky(Na)
Slep Thorkell jest vida Ragnarův zrak(Na)
Tak Odinův orel hledívá z dálky(Na)
kdy ve mraku tušívá supů skřek(Na)
a mrtvoly nové války(Na)
Vždyť Ragnar se směje nápadům tvým(Na)
ač pohledu klamně zlobou se mračí(Na)
Již vidím jej moři vydral se(Na)
k nám s výpravou novou kvačí(Na)
Z dvou beru rad toto na ortel svůj(Na)
Buď v poutech harfu měj k boku(Na)
jen vzdech a kletba mu do ní duj(Na)
plen zmijí a draků a mloků(Na)
Zda litoval Ragnar útrapy zla(Na)
když úporný neduh údy mi hlodal(Na)
dna odměnou z výprav vikingů(Na)
jen daň li jsem včasně dodal(Na)
By stokrát byl králem po právu on(Na)
pak já pouze jarlem poplatným jemu(Na)
já králem chci býti jak ni on(Na)
i kromě Bretlandu lemu(Na)
Znej bolestí hlod a do srubu tam(Na)
kde zmije a draci hnízdí(Na)
kat uvrz jej do hloubky smrdutých jam(Na)
tvář bol ať i jemu hyzdí(Na)
Ran hnis by jitřil ti potupy jed(Na)
i nad hlody plazů srdce tvé bodna(Na)
věz nežádám k snubu Aslögy(Na)
neb ona mne není hodna(Na)
jen spangherských roba vřesovišť jsouc(Na)
hlas lichotný pro pleť Krakou ji tupil(Na)
Ty hánce sám horší nad plaza(Na)
Kéž vlastní se žlučí upil(Na)
co slintáš jí zlobou jako tvůj psář(Na)
Měl Sigurd s Brynhildou dceru(Na)
jest nad slunce jasna její tvář(Na)
ni krásnější na severu(Na)
Man Ella jen marně zatíná pěst(Na)
a nadarmo lomí skřipavě zuby(Na)
Mou nezlomíš pýchu muže čest(Na)
a marny tvé byly by snuby(Na)
Já bojoval mečem Kdo doma se hřál(Na)
mně jazykem nectným pohrdá ženou(Na)
co ctím ji já tvůj pán a král(Na)
hrd děkuje na kolenou(Na)
mým synům že byla matkou má choť(Na)
jež mužů je kojila silou(Na)
Můj Sigurd cti dědic klň či se zloť(Na)
mne pomstí mou na mohylou(Na)
Ční na břehu moře pod hradem věž(Na)
tkví základy do skal příboj kam bije(Na)
dno kamenité vlhký sliz(Na)
zeď mokvavou plíseň kryje(Na)
Tam rojí se plazí vine a dme(Na)
sta ještěrů mloků zmijí a hmyzu(Na)
tmou hemží se ježí pne a lne(Na)
k zdi okluzké na dno slizu(Na)
plaz syčí a sipí šelestí hmyz(Na)
a klubkem kde hadi se zdrhli(Na)
hnát hnilob hlodá jich hladný hryz(Na)
Tam Ragnara v poutech vrhli(Na)
To nebyl vrh katů reka to skok(Na)
spleť plíživých plazů šlape svou patou(Na)
Kde vzpjaly se zmije ježí zmok(Na)
svých paží dvojici spjatou(Na)
vstříc nastavil král kde hladový hlod(Na)
se do pevných lan a řemení vtíná(Na)
on setřásl hnis tmy plachý hmyz(Na)
a ramena volná vzpíná(Na)
rve kotouče zmijí odhodí v kout(Na)
Když na volný vstoupil kámen(Na)
zrak vzplál mu jak ni jiskrou troud(Na)
a harfu sňal prudce s ramen(Na)
Zpěv pohřební sobě zapěju sám(Na)
jenž druhdy jsem druhům před boji zpíval(Na)
Aj nebude vrahům plesný zjev(Na)
den na noc kde mně se stmíval(Na)
by chytali stony viděli děs(Na)
z těch hadů a plazů u mém tu skonu(Na)
chci s písní je čekat na ústech(Na)
něm jedů jich u výronu(Na)
Skon v čepelů třesku vděčnější už(Na)
i v bouřného moře šumu(Na)
však osudu pomni pevný muž(Na)
i v ještěrů hnusném tlumu(Na)
Vždyť oproti Nornám marný je zboj(Na)
jež v jasanu stínu u zdroje časů(Na)
dlí od věků Urd Verdandi Skuld(Na)
kde v ševelu tajných hlasů(Na)
nám zákony dějí povely run(Na)
dní hlásají sudbu osudy řídí(Na)
všem dětem chvil krátkých nemylně(Na)
jak do dob budoucna vidí(Na)
Co veleno sudbou stihne tvůj krok(Na)
byť unikal na ústupu(Na)
Kdo tušil že hlodat mě bude zmok(Na)
že upadnu v hadů tlupu(Na)
Co pevnému muži nemylno jest(Na)
To stálé vědomí udatné smrti(Na)
ať medvěda po hvozdu se psy štve(Na)
či nepřátel lebky drtí(Na)
Kdo v posledních sklamán nadějích svých(Na)
buď hrdinný život mu k posledu těchou(Na)
i minulá slavná vítězství(Na)
dny blaha pod vlastní střechou(Na)
Já bojoval mečem šumivý mest(Na)
jsem z lebek píval i vrahů(Na)
svých vítězství zpíval hrdou zvěst(Na)
mám lkáti u smrti prahu(Na)
Jí pohrdám Můj to a poslední sok(Na)
chci pohlédnout pevně do oka jemu(Na)
Svou bolest opěvám nehnutě(Na)
i v syčících zmijí sněmu(Na)
Mru k severu hledě s modlitbou svou(Na)
Mám sídlo u otce Baldura v jasu(Na)
až překročím tady práh svých dnů(Na)
a klid bude po zápasu(Na)
l tajemných tam já dovím se slov(Na)
co dechnul je Odin synu(Na)
kdys Balduru než hranice rov(Na)
jej sežehnul těla ku záhynu(Na)
Mne neleká k sídlu Odina vchod(Na)
ni valkyry co mi v ústrety letí(Na)
děs není mi zmijí dvojklanný hrot(Na)
Když ustanu potom pěti(Na)
ať nejtmavší zmije vystřebe krev(Na)
co v srdci mi pomstu na vraha volá(Na)
Můj Sigurd má pěst jak Mjölnir blesk(Na)
dav nepřátel za mne zdolá(Na)
Sem valkyr již let mě neste kde jas(Na)
Hruď hadům teď volně skýtám(Na)
strun harfy samochtě trhám svaz(Na)
skon pohrdou němou vítám(Na)