TIBIA HARMONICA.
Za zvuků varhan moje rty zajásejte v plesu!
Van Ducha tichý dechnul do květů mé duše,
že touhou chvějí se, dne rosy ve předtuše,
niv spráhlých po úděsu.
Zvon písní nedá jitru svítat hluše!
Moje rty, zajásejte v plesu!
Za zvuků varhan ruce mé sepněte se k díkům!
Dlaň Otcova mým žehná chudým rolím v kraji,
kde ve stínu mých štěpů studánky se tají
mým žízným ústům k líkům,
a v poledni mně těžké klasy zrají –
mé ruce, sepněte se k díkům!
Za zvuků varhan oči mé oroste se v pláči!
Zda nevidíte? V krvi na bolestném kříži
trn hříchů mých i Kristu bolně hlavu tíží!
Ať smilovat se ráčí,
kdy večer dnů mých podzimně se plíží,
mé oči, oroste se v pláči!
Za zvuků varhan srdce mé již se klidem utiš!
Zpěv vigilií něm... Jdou v kuklách do cel mniši.
Bran hasnou pochodně. Tma zpěv i vzdechy tiší.
Ty jásáš, bouříš, smutíš,
noc uspí tě, kde jitra věčná dýší.
Mé srdce, již se klidem utiš!
17