VI. Smrtničko, milá kmotřičko,

František Leubner

VI.
Smrtničko, milá kmotřičko, Smrtničko, milá kmotřičko,
 tak mi Vám k mysli je tklivě, jak byste dušičky vodila po snů mých truchlící nivě. Na mysli smutky uvíslyuvízly jak jeseně pavoučí sítě, z mračen mých vzpomínek do srdce slzami sychravě mží – tě. 16 Smýčím si lebky tmavý kout: Chci jasno tam, na mou tě duchu! Před zraky mlhou táhnou ven stíny mi hnilobných puchů. Na prahu žití, věřím Vám, mně na mozku pověry hlodou, tajně mne Smrtka nepřejná skropila umrlčí vodou. Proto má duška lekavá v snů koutku se větřivě krčí, do světa hledí – jak raněná laňka, jež dopadla v smrčí. Z levého boku po mechu jí krvavý pramének crčí, pozdvihne hlavu k poslechu: v hrdle jí bolestně chrčí... [17]

Kniha Smrt kmotřička (1910)
Autor František Leubner