XXIV. Pochvatem jaro odváto, luh pokosen,

František Leubner

Pochvatem jaro odváto, luh pokosen, sad odkvetl, růže i lípy, luk naháček, jíním orosen, květ zkřehlého stonku chlípí, krajem se dmou, hor do sosen mlh mokvavých sunou se vláčivé cípy. V hlavě mám snů a myšlének, co v úlu včel, však nemají květů ni medu, neb hospodář Život nepomněl, kmoch nedbalý ku dohledu, aby jim trochu slastí děl, by roj mu pak nehynul ku posledu... Úslužná Smrt až otevře mi okno ven: „Leť, duše, kam volná ti vůle!“ a zaťuká na leb lehce jen, by nelekla včel mých v úle, – na marno vzkaz! Úl odmlčen, tam mrtvo již, mrtvo jak v propadlém důle.

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

442. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CO BÝVALO, NENÍ. (Josef Václav Sládek)
  2. CO BÝVALO, NENÍ. (Josef Václav Sládek)
  3. JARNÍ (Josef František Karas)
  4. TOUHA. (Adolf Brabec)
  5. JABLOŇ. (Adolf Červinka)
  6. XVI. Sedím v besídce, (Adolf Heyduk)
  7. Včelka. (Josef Václav Sládek)
  8. BARVY KVĚTŮ. (Antonín Klášterský)
  9. KVĚT A PLOD (Jaroslav Vrchlický)
  10. Když jaro prchá. (Adolf Heyduk)