XXVIII. „Kmotřičko, kmetičko, výkladu pomněte:

František Leubner

XXVIII.
„Kmotřičko, kmetičko, výkladu pomněte:
„Kmotřičko, kmetičko, výkladu pomněte:
Jdete-li mimo nás, rosného poupěte na vetchém rubáči slzy to nesete? Po světě chodíte, krví se brodíte, i jdouc kalem, přec jen čistě se nosíte!
47 CímČím to jest, povězte, Smrtničko drahá, podiv mi nad Vámi do mysli sahá.“ „Nechcete nevěstu na hnůj přec složit, vy kde kal kydáte, nebudu množit. Pod nebem rmutu. Že v tvář si ho plijete, krví zem bahníte, do mrvy sijete, – aspoň že přede mnou slzou se myjete! Bůh mi děl: Čista buď! Já viny nepášu, vás-li si oblékám do čistých rubášů. Beru jen myté! Pomni mi, pomni na to – v čistých slzách umírat je svato!“ 48