XXXV. Výš cimenty, korbel, hubatky,

František Leubner

XXXV.
Výš cimenty, korbel, hubatky, Výš cimenty, korbel, hubatky,
připíti kostlavé kmotře! Vám rostou-li masné podbradky, přec ona jen hubu si otře, tu hubu hýřivě zmlsanou, ač sama groš na malvaz škrtí, – jí „o plnou“ dejte zavdanou, vzácné kmotřence Smrti! 69 Kdy životy chladně rozbíjí, horoucí, horkou a slanou nám ona jen slzou připíjí, jak do střepů lebek jí kanou. Ba hrůza mě do kloubů rozráží, jak bral by mě na ostrve, když do číše rouhavě naváží z vojen hnijící krve. Kdo přípitkem z Vás ji pozdraví, vděčná to věru Vám kmotra: Nás o život v kostkách připraví, ať svatého, blázna, neb lotra, zve ochotně na tryznu přátele, kde koho úprkem splaší a na účet závěti vesele zapíjí dušičku naši...

Kniha Smrt kmotřička (1910)
Autor František Leubner