LXIX. Kdyby Pán Bůh dal, bych znal onu noc,

František Leubner

LXIX.
Kdyby Pán Bůh dal, bych znal onu noc,
Kdyby Pán Bůh dal, bych znal onu noc,
– bolest povolá Smrtku v odpomoc – tkal bych si rubáš z měsíčních nití, kdy luna teskně na hroby svítí.
V bílém rubáši lehko dřímati, jak běd tuláku v sněhu souvrati. Kdes vyhnán s prahu... Sněží a sněží a siré bídě měkce se leží.