VI. Znak hříchu na čele jak výheň pálí

František Leubner

VI.
Znak hříchu na čele jak výheň pálí
Znak hříchu na čele jak výheň pálí
a vina balvanem mu duši tíží – Kain po létech se na ta místa blíží, kde bratra při oběti rány sklály.
Zří v bázni kolem, zda kde dým se válí, zda s hrozbou Bůh se z oblaku zas níží... A touha odpuštění v hruď se jeho plíží, kde bázeň velkooká host byl stálý. Tam kvapí bratrovrah, dvě sivé hlavy kde sklánějí se chaty na zápraží od tíže dum a stáří od únavy. Na srdci matky odpuštění hledá, jež k sobě syna slabou vinouc paží, zrak v slzách k nebi s tichou prosbou zvedá. 12