VIII. Co rájem ztraceným vše trpce zovem!

František Leubner

VIII.
Co rájem ztraceným vše trpce zovem!
1-1Co rájem ztraceným vše trpce zovem!
1-2Tak lásku, přátelství a mladé časy, 1-3stín rodné střechy, setby první klasy, – 1-4co’s nerad ztratil, tím vše halíš slovem.
2-1Jím srdce drásáme jak břitným kovem 2-2a vrháme je žalu na pospasy. 2-3Jak v duši utkví hořkých veršů hlasy, 2-4ten život zvane nudou, bídou, rovem. 3-1Jak zima s jarem, zle se s dobrým střídá, 3-2a škeble v bolu drahou perlu tvoří 3-3a po bouři se klene duha míru. 4-1Zrak člověka i jas i temno vídá. 4-2Po smutné noci smavou čekej zoři, 4-3klid v srdci, v lepší budoucnost měj víru. 14