Isti sunt sancti...
František Leubner
Básně v knize Na okrajích kancionálu života:
- báseň bez názvu
- I. Buď kleta vina, věčně kleta vina,
- II. Tak prostá lidu vypravuje báje:
- III. Šel Adam s pole, znaven prací trudnou,
- IV. Zrak Evin dosud slzí pro ráj ztracený
- V. Když bolesť krutá, dnem i nocí bdělá,
- VI. Znak hříchu na čele jak výheň pálí
- VII. Nač hlavu klonit v stálém srdce trudu,
- VIII. Co rájem ztraceným vše trpce zovem!
- IX. Ne každý pocel – lásky políbení,
- X. Zda rájem ztraceným je sláva dědů,
- XI. ARIEL:
- XII. Čas řítí se jak jezdec divým během,
- XIII. Ráj uzavřen – a smrti brána zeje!
- Na zlaté pudě.
- O velký pátek.
- Hagios ischyros.
- Ecce homo.
- Vera ikon.
- Dolorosa.
- Maria u hrobu.
- Isti sunt sancti...
- Rajské růže.
- Laudate Dominum...
- Katakomby.
- Pudencia.
- Maximinianovi zjevují se zabití křesťané.
- Dies irae.
- Triumf smrti.
- Lazar.
- Dcera Jairova.
- In pace.
- Večer po vzkříšení na bílou sobotu.
- Víra.
- Do Emaus.
- Svatováclavská kaple.
- Hrobové se otvírali...
- Legenda svatovítská.
- Hospodine, pomiluj nás!...
- Sv. Václav.
- Legenda o sv. Edvardu.
- Triumphus Christi.
- Mundus.
- Pád Luciferův.
- Ó felix culpa...
- Kaple mrtvých.
- Mrtvé srdce.
- Vyšlapaný kámen hrobky.
- Reliquie.
- Indes a Domna.
- Hagar a Ismael.
- Pod obrazem sv. Cecilie.
- Píseň z dětských let.
- Kristus před křížem.
- S. Lucia Syracusana.
- S. Simon Stilites.
- Kresby starého kancionálu.
- Sbor starých literátův.
- Stigmata.
- Pauci sed leones.
- Horas non numero, nisi serenas.
- Ruch práce.
- Rabbi Simeon ben Jochi.
- Anachoret.
- Mane, mane, thekel...
- Rytíř, ďábel a smrť.
- Trh ďáblův.
- Trh Kristův.
- Zvony.
- Tíseň večera.
- Mors stupebit...
- Pod opadalou omítkou.
- I. Zní hvozdem vlhkým toužná píseň táhlá
- II. Den k spaní lehal větví pod záclony.
- III. Ne mladost jará, výslunná a zpěvná...
- IV. Zahučaly hory, zahučaly lesy...
- V. Jde Jeseň z lesa, klestu pod otepí
- VI. Kde po lukách dnes hledám parnasii,
- VII. Byl noční mrazík – břitké uleknutí
- VIII. Zde na horách těžce brambory
- IX. Kde táta náš píval z hubatek,
- X. Tam na horách – ach mlč s tou písní lživou,
- XI. Noc podzimní když bouře černé běsy
- XII. Červánky, červánky, krvavé moře
- XIII. Mně úlek nevolný hruď sevřel prudce...
- XIV. (Vzpomínka.)
- XV. (Zlomený květ.)
- XVI. V těch nocích zlých, kdy nelze zdřímnout oku,
- XVII. Vždy třetí s půlnoci – co, proč mě budí?
- XVIII. Jak v zakletém mlejně nad krovy straší:
- XIX. Váš slýchám sten v té smutné noční chvíli,
- XX. Aj hory, hory, což jste zasmušeny,
- Matka Ježíšova.
- Dcera Jairova.
- Žena kananejská.
- Žena cizoložná.
- Herodias.
- Žena Pilátova.
- Marta.
- Maří Magdalena.
- Salomé.
- Žena, kteráž měla ducha nemoci osmnácte let.
- Omni herba vescere, sed amara ne vescaris!