Laudate Dominum...

František Leubner

Laudate Dominum...
Mnich z Fiesole jak by s nebe svedl sem v apsis andělů ty zjevy cudnécudné. Hlas budí z němých strun jich prsty bludné, jim nad skráň jazyk ohnivý se zvedl. V jich líci štěstí zářný svit jsem shledl, chval božích pějí zpěvy rajsky svůdné. Z blan žaltáře mi v sluch zní verše trudné, bič hoře Bůh když na člověka spředl. Čtu „Chvalte Boha“ na závitku listů, jež v rukou šťastných andělů se vinou – a vzpomínám si s divem na žalmistu: Ač temné dny žil bolu, beznaděje, když poslední mu žalmy se rtů plynou, on srdcem vděčným Alleluja pějepěje. 32

Kniha Na okrajích kancionálu života (1897)
Autor František Leubner