Mundus.

František Leubner

Mundus.
Práh domu hlídá hrubý krčmář zlostný a na poutníky hněvným slovem hřeší, jimž na paty i běsný pes se věší. V sluch bodají té tvrdé řeči ostny. Jde Maria a v průvod Josef cnostný, ctné Panny smutek smutný vlídně těší, že uvede je Bůh sám pod přístřeší, než zatemní se večer nelítostný. A nápis „Mundus“ hospody je štítem. Ven z hluku bludní v samotu se berou, kde v brzku hvězda nad jich vzejde skrytem... Nač klepat, svět by od svých štval tě prahů? Ó duše, zavři v snů se jeskyň šerou a míru hvězda tichá vzplá ti k blahu! 51