Mrtvé srdce.

František Leubner

Mrtvé srdce.
Před urnou stojím, v ní tlí srdce čísi. Vy živá srdce, plesu odumřelá, jež dnem a nocí hlídá bolest bdělá, v jichž odevzdanost trpký vzdech se mísí, – co ku štěstí vás z chladu smrti vzkřísí? Kdo ještě trpí, blaha sobě želá, klid smrti nemá. Touhou rozechvělá lká upomínka za tím štěstím kdysi... Vám paprsek-li blaha bleskne světlý a zhasne zas, – to blesku prudký mih, jím tknuto srdce zvolna na vždy setlí. Vy mrtvá srdce v prsou živoucích... Tak v slunném poli štěp stál slibně zkvetlý, teď ohořelé větve vzpíná k nebi tich. 55

Kniha Na okrajích kancionálu života (1897)
Autor František Leubner