S. Lucia Syracusana.

František Leubner

S. Lucia Syracusana.
Na mísce zlaté v levé nese dlani dvě oči mrtvé, vyhaslé a chladné... Zrak s hrůzou spěchá k její tváři vnadné a vzhlíží zdiven v tiché oči laní. Zpod řas se nítí vlhký úsvit ranní, jenž s úsměvem v šer teskné noci vpadne, a stín se tmí, v němž úpalného za dne se čistá duše prachu cudně straní. Ty oči oddané a vážné čelo, to dítě srdcem, duší moudrá žena, mne s obrazu v hluk ulic provázelo. Tvůj věrný vzýval v žití hoři vleklém Dante chmurný, postať nezlomená, jenž k ráji došel očistcem a peklem. 63