III. Ne mladost jará, výslunná a zpěvná...

František Leubner

IIIIII.
Ne mladost jará, výslunná a zpěvná... Ne mladost jará, výslunná a zpěvná...
 To jaro nebylo, – den podjesenní, jak dítě chorý v nedomřivém chvění, jímž v těle mrazí bolest bezúlevná. Mě hlídal život – chůva bezúsměvná. Je do skoku, – jí stará žluč se pění, je do pláče, – hned výsměšně se cení, a metlou mrská necita vždy hněvná. Mně jara nedala, jen podzim šerý. Ba ani v něm se těšit nedopřeje mi slunným sněním v chladné podvečery. A mně se stýská, když jdu mimo pole, kruh pasáků kde u ohně se hřeje, – rád zasedl bych k pohádkám v jich kole. 85

Kniha Na okrajích kancionálu života (1897)
Autor František Leubner