IX. Kde táta náš píval z hubatek,

František Leubner

IX.
Kde táta náš píval z hubatek,
Kde táta náš píval z hubatek,
my z náprstků srkáme tence, kdy zavýskal on si s důstatek, my vzdycháme při střídmé sklence.
Ach osudu tvrdý opatek nám kvetoucí rozdupal věnce, a hoře nás vede na zmatek, pak s kosou již tušíme žence – – Nám v života drsné vinici jen trpká vždy dozrává pravda, ať v moudrosti víno kvasící, – smrť k stáru nám poctu jim zavdá... To moudrosti víno! Zvolna se kvasí, pak v nejlepším – Smrtka svíčku nám zhasí... 91