XVIII. Jak v zakletém mlejně nad krovy straší:

František Leubner

XVIII.
Jak v zakletém mlejně nad krovy straší: Jak v zakletém mlejně nad krovy straší:
noc vítr vzal k tanci, než začne se rvát, kol komína víří na střeše naší, sám rohatý musí jim do skoku hrát! Teď utichnou chvíli, zbujně se splaší, těch tanečních rythmů zběsilý spád až strop mi snad boří, – dolů se snáší tu hlava a ruka a zvětralý hnát – – I vítám vás, kmochu! Na dobrou vůli zde korbílek, jářku, načněte – Eh, vzmužím se... Slovo vázne mi v půli, což v báchorách třeštím dítěte? Tak samotou zlou mne tíží ty chvíle, že zdětiním, vlasy nemaje bílé? 100

Kniha Na okrajích kancionálu života (1897)
Autor František Leubner