Žena cizoložná.

František Leubner

Žena cizoložná.
Jak v hříchu dopadli, tak v chrám ji vedli: hruď rozhalena, rozpoutány vlasy. Strach zděšením jí sžíhá zvlhlé řasy, a tváře mrtvolně jí hrůzou smrti zbledly. Pešť zákonníci s kameny již zvedli, jí zlořečí mstou zjitřenými hlasy. Psal Kristus mlčky cos jim na úžasy, – však na ni jeho čisté zraky nepohledly. Stud nechtěl zřít a hnus a oklamání, jímž po polibcích ústa hořknou žlučí, chvil příštích děs – a bázeň umírání? Psal do prachu... A hrůza hříšné ženy i v ložích rozkoše tím tížně mučí, co pro ně psal – v jich srdcích Zavržený. 108